4. Květináče a přesazování: Nový domov pro rostlinu

Pěstitelé neustále hledají odpověď na to, kdy přesazovat pokojové rostliny a jaké jsou přesné známky že rostlina potřebuje přesadit. Odpověď je zřejmá hned, jak zjistíte, že květináč je příliš malý – a to tehdy, když kořeny trčí z květináče na povrchu, nebo kořeny vycházejí ze spodu květináče přes odtokové díry. Extrémním signálem je prasklý květináč od kořenů. Změna domova je však pro květ stres. Pokud vidíte zvadlé listy po přesazení, rostlina zažívá šok z přesazení rostliny. Mnohý v té chvíli panikaří, že je čeká umírající rostlina po přesazení.

Odpověď na otázku, kdy přesadit do většího květináče, je ideálně na jaře (na začátku vegetačního období). Pokud již přesazená rostlina prožívá šok a zvadla, nepanikařte a hlavně ji nepřelévejte! Umístěte ji na světlé místo bez přímého slunce a dejte jí pár týdnů na zotavení. Dokud se neobnoví jemné kořínky, rostlinu nehnojte.

Při manipulaci se snažte co nejméně narušit původní kořenový bal, abyste šok z přesazení minimalizovali. Nový květináč by měl být vždy větší jen o 1 až 3 centimetry v průměru, jinak hrozí, že obrovské množství nevyužité vlhké hlíny způsobí hnilobu.

Při hledání, jak správně přesadit květinu, vzniká řada technických otázek. Pokud řešíte, jak velký květináč vybrat, řiďte se pravidlem dvou centimetrů navíc. Často se ptáte, jaký substrát namíchat a zda je nutná drenážní vrstva do květináče keramzit nebo netkaná textilie na dno květináče. Hodně chyb vzniká při snaze o dokonalé čištění kořenů od starého substrátu, kdy vznikají poškozené kořeny při přesazování. Výzvou bývá i to, jak oddělit trsy při přesazování, či dilema, zda je bezpečné přesazování kvetoucí rostliny.

Kvetoucí rostliny přesazujte až po odkvetení, jinak shodí poupata. Při čištění kořenů buďte mimořádně jemní, starou hlínu nemusíte dostat pryč na 100 %. Pokud při dělení trsů poškodíte kořeny, rány zasypejte mletou skořicí. Drenážní vrstva (keramzit) na dně je velmi důležitá, ale netkaná textilie se u běžných pokojovek nepoužívá.

Připravte si dokonale namíchaný substrát, který je vzdušný díky přídavku perlitu. Drenáž na dně zajistí, že i když rostlinu zalijete více, kořeny nebudou stát ve vodě.

Absolutně největším zabijákem rostlin je květináč bez odtokové díry. Pokud zasadíte rostlinu přímo do něj, voda stojí na dně květináče, následuje hniloba a výrazný zápach z květináče (často lidé hledají, proč voda smrdí v obalu na květináč). Pokud používáte terakotu (hlínu), dýchá, propouští minerály a vlhkost. Proto vás může zaskočit bílý povlak na terakotovém květináči, bílé skvrny na květináči zvenčí nebo přímo plíseň na hliněném květináči. Při nadměrném vlhku vzniká i zelený povlak (řasy) na obalu květináče či malí poskakující broučci – chvostoskoci v misce pod květináčem. Specifikem je situace, kdy samozavlažovací květináč plesniví a lidé hledají, jak správně zasadit do samozavlažovacího květináče.

Pokud hledáte návod, jak vyčistit starý květináč od vodního kamene a bílých skvrn, stačí ho namočit do roztoku vody s octem a vydrhnout kartáčkem. Zelené řasy znamenají, že na obal svítí slunce a je tam dlouhodobá vlhkost – obal stačí umýt a omezit vodu. Chvostoskoci neškodí, zmizí, jakmile necháte substrát proschnout. U samozavlažovacích květináčů je nevyhnutelné nalít vodu do zásobníku až tehdy, když se rostlina dobře zakoření shora dolů.

Nikdy nesázejte pokojovku přímo do dekoračního obalu! Používejte plastový květináč s dírami. Aby rostlina měla luxusní domov, přebytečná voda měla kam odtékat a obal mohl dýchat.