Jak jsme postupně sundali růžové brýle -> a učili se trpělivosti

Pamatujete si ten pocit, když jste začínali něco vlastního? Když jste do toho vložili veškerou svou energii, čas a hlavně velká očekávání? My ano. 

Když jsme tvořili naše dřevěné produkty a chtěli vyjít ven do světa, byli jsme plní nadšení a měli nasazené obrovské růžové brýle. Věřili jsme, že to přijde rychle, že lidé budou hned reagovat, že to bude okamžitý úspěch.

Ale jak už to tak bývá, realita nás naučila něco jiného. Začali jsme vidět, že cesta je o trpělivosti. Že úspěch se neobjeví ze dne na den a že je třeba vydržet i v těch chvílích, kdy je to pomalé, možná i trochu frustrující. Trpělivě stavět kousek po kousku. Nepřestávat tvořit, hledat a učit se.

Čím víc se na to díváme, tím víc si uvědomujeme, že to vlastně není špatné. Ten pomalý růst nás učí vytrvalosti, důvěře v sebe a v to, co v naší dílně děláme. A proto obdivujeme všechny, kteří už takovou cestou prošli před námi. Ty, kteří se nevzdali a pokračovali i přes potíže.

• Měli jste to také tak?
• Kdy jste si sundali své růžové brýle a začali se dívat na věci tak trochu reálněji?
• Co vám pomohlo vytrvat?
• Nebo naopak, kdy jste cítili, že byste to chtěli zabalit?

Řekněme si to na rovinu – ta cesta je často nelehká, ale když se o ní bavíme, umíme si pomoci a navzájem se nakopnout.

Takže pokud máte chuť, napište do komentářů, jak to vidíte vy, co vám dává sílu a co vám pomáhá kráčet vpřed.

Budeme rádi, když se podělíte o svůj příběh. Vaše WoodenBotanery